Jak probiotika pomáhají

Před sto lety jsme probiotika nepotřebovali

Probiotika jsou zdraví prospěšné mikroorganismy, které osídlují zažívací trakt. Prakticky tak suplují přirozený přísun bakterií, na který bylo lidstvo po tisíce let zvyklé. Ty umožňují přirozený vývoj a správnou funkci našeho imunitního systému. Kontakt s bakteriemi ho nutí k automatické produkci protilátek. V dnešní době chemicky upravených potravin, přehnané dezinfekce a každodenního koupání nedostaneme do těla dostatečné množství bakterií. Následkem je pak nefunkční imunitní systém, což u jednotlivců může přispívat k vzniku autoimunitních onemocnění, jako jsou atopické ekzémy či alergie.

 

Probiotika nejsou jen doplňkem terapie antibiotiky

Působení probiotik v lidském těle má několik efektů. Probiotika pokrývají volná místa střevní sliznice a tvoří bariéru proti patogenním (nežádoucím) bakteriím, které mohou způsobit infekci. Zabraňují množení patogenních bakterií, protože produkují přirozená antibiotika. Dalším efektem je pokles pH střevní mikroflóry, což vede k zastavení růstu nežádoucích bakterií. Probiotika mají imunostimulační účinky. To znamená, že probiotika můžeme použít jako prevenci či pro udržení zdraví v těchto oblastech: atopické ekzémy a alergie, prevence kolorektálního karcinomu, snižování hladiny krevního cholesterolu, průjmová onemocnění, rotavirové infekce, stimulace imunity, zánětlivá střevní onemocnění a další. Asi nejznámější je jejich pozitivní působení na střevní mikroflóru po léčbě antibiotiky. Blíže se funkci probiotik v jednotlivých oblastech věnujeme v záložce „kde probiotika pomáhají“.

 

Pijme kyselé mléko po vzoru kavkazských rolníků

Probiotikum však není schopno setrvat v trávicí soustavě dlouhodobě. A čím jsme starší, tím méně prospěšných bakterií ve střevech máme. To znamená, že je potřeba je průběžně doplňovat. Existují dvě možnosti, jak zásobit své tělo probiotiky. První možností je návrat k přírodě a tomu, co nám bylo po mnoho let přirozené. Už před více než 100 lety si ruský biolog, bakteriolog a nositel Nobelovy ceny za fyziologii Ilja Mečnikov všimnul, že řada obyvatel kavkazských, středoasijských a balkánských národů, často popíjejících kyselé mléko, se dožívá vyššího věku. Na základě výzkumů zjistil, že hlavní příčinou jsou dvě bakterie: Streptococus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus. Nezbývá tedy než vyhledat zdroj kvalitního chemicky neupraveného nepasterovaného mléka, zakysaných mléčných produktů a jogurtů. Díky nim dodáme tělu mléčné bakterie rodů Lactobacillus, Bifidobacterium a  Streptococcus lactis. Bohatým zdrojem probiotik je také kvašená zelenina.

Druhou možností je konzumace potravinových doplňků. V prosinci 2008 publikovali pracovníci lékařské univerzity Alberta Einsteina v USA studii na téma probiotických účinků. Na základě ní byla stanovena optimální denní dávka probiotik. Každý dospělý by měl denně konzumovat 10­–20 miliard (nejedná se o překlep, skutečně jde o miliardy) bakterií. Kvalitní potravinové doplňky toto množství garantují. Řada z nich kromě probiotik obsahuje i tzv. prebiotika. Ta zajišťují růst a množení probiotických bakterií ve střevě. Někdy se jim také říká potrava pro probiotika. Potravinové doplňky mohou obsahovat hned několik kmenů vitálních mikroorganismů. Díky tomu jsou schopny rozsáhlejšího osídlení zažívacího traktu. Existují také bakterie, které v jogurtu nepřežijí více než týden. Příkladem je prospěšná bakterie Bakterium bifidum. V tabletách tento problém odpadá. Mohou v nich být účinnější kmeny, které v jogurtech dlouho nepřežijí.

 

BIOPRON_FORTE_banner_728x90_062016_01 (1)