Probiotika a imunita

Imunitní systém tvoří účinnou a komplexní obranu před cizorodými látkami nebo pozměněnými buňkami vlastního těla, které mohou vyvolat různé choroby. Na jeho fungování se podílí řada faktorů. Sami můžeme imunitu ovlivnit některými opatřeními – mimo jiné i doplněním probiotických bakterií.

 

Imunitu si ničíme přehnanou hygienou

Změny, které nastaly v rámci potravinářských technologií, a současně rostoucí úroveň hygieny výrazně snížily množství mikrobiálních podnětů, se kterými se organismus setkává. Mikrobiální podněty potřebujeme proto, aby fungoval imunitní systém a automaticky vytvářel protilátky. Tato situace může vést ke vzniku alergií nebo autoimunitních onemocnění. Jde o závěr, který popisuje mimo jiné David P. Strachan v rámci hygienické hypotézy. Negativní dopady na funkci imunitního systému má také časné podávání antibiotik a dalších antibakteriálních látek při banálních infekcích. Organismus si pak nemá čas vytvořit proti infekcím protilátky. Až 70 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Ke správné funkci imunitního systému proto mohou přispět probiotika. Tyto živé bakterie nutí imunitní systém k automatické produkci protilátek.

 

Alergiím se dá předcházet

V současné době vychází řada poznání o probiotikách především ze dvojitě zaslepených randomizovaných studií* a medicíny založené na důkazech**. Jedna ze studií, kterou popisuje Pavel Kohout v Medical Tribune, potvrzuje pozitivní vliv podávání probiotik na snížení alergických reakcí či atopické dermatitidy. Probiotika, která osidlují střevní mikroflóru, však nedokážou působit trvale, je proto nutné zajistit pravidelný přísun. Nejvyšší účinek probiotik na imunitní systém je u nejmladších věkových kategorií – tedy v době, kdy se teprve formuje.

Probiotické bakterie nevydrží ve střevní mikroflóře dlouhodobě. Na jejich růst a fungování mají pozitivní vliv prebiotika, která slouží jako potrava pro probiotika. Naopak narušit správné fungování prospěšných bakterií může přílišná konzumace tučných mas, uzenin, vnitřností, majonéz, ale také nadměrná konzumace sladkostí a nedostatek vlákniny.

 


* V rámci studie dochází k náhodnému přidělení subjektu hodnocení (pacientovi) do terapeutické skupiny. Nehledí se na datum narození, pohlaví atp. Ani subjekt, ani zkoušející v průběhu studie nevědí, jakou léčbu subjekt dostává.

** vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty (SACKETT, D.L.; ROSENGERG, W.M.C.; GRAY, J.A.M., HAYES R.B.; RICHARDSON W.S. Evidence based medicine: what it is and what it isn’t. BMJ. 1996, roč. 312, čís. 7 023, s. 71–2. Dostupné online. ISSN 0959-8138.